BYLA TO AKCE POD PSA!!

Chodí mi sice pochvalné maily a děkovné dopisy, ale podle názoru našeho Fíka, to byla akce tak akorát „ƒpod psa“! Účast 73 z někdejší účasti 90 v roce 1981 činí přes 81 %. To je, myslím, skvělý a nečekaný výsledek. Velký dík patří všem, kteří si udělali čas na setkání a na víkend u nás na krásné Vysočině. Nestane se to tradicí? Co takhle 19. - 21. dubna 2024?

PŘESTAŇTE SI STĚŽOVAT NA STÁŘÍ!

Kdo z nás by si pomyslel, že na místo barmana po dvaačtyřiceti letech opět ve skvělé kondici nastoupí ten stejný kamarád Žabák?! Na přiložených obrázcích najděte dva rozdíly!

Neuvěřitelné se stalo skutkem!

O víkendu 14. - 16. dubna 2023 si opravdu velká část někdejších muklů, vězňů, bachařů, návštěv a podobných individuí (tehdy by nás soudruzi asi nazvali „závadovou mládeží“) udělala čas a setkali se. Někteří opravdu po dlouhých dvaačtyřiceti letech. Dopadlo to nad očekávání. Na původním bále nás bylo asi 90 a teď se nás během víkendu sešlo 73. Prožili jsme spolu dva krásné večery, jednu krátkou vycházku, protože počasí nám dost nepřálo a dvě krásné snídaně. Na chalupě nás snídalo 44! Nějaké fotky a videa se zpracovávají a tešte se na jejich publikování.
Za všechny krásné ohlasy je tu jeden od Milana Raťafáka ze znovuzkříšeného Kyvadla:

Milane! To víš, že bude! Už brzy! Byla to velká nádhera. Já sám jsem už žil s tím, že některé své dávné kamarády nikdy neuvidím. A hele, jak jsem se mýlil!

TOMBOLA!

Bál nebo ples nebo svatba nebo obyčejný večírek či párty by nebylo nic, kdyby nebyla TOMBOLA! A což teprve, když je to taková událost jako BÁL V LAPÁKU! Přivezte, prosím, každý nějaký vtipný a hlavně tématický dar do tomboly. Nebojte, vyhrává každý. Losování je naplánováno právě o půlnoci.

Guláš bude!

Dnes přišla dobrá zpráva. Je to dobrá zpráva pro nás budoucí účastníky našeho setkání. Není to dobrá zpráva pro divočáka, který se už delší dobu skrýval a vyhýbal trestu za své činy v podobě rozrytých polí a luk Vysočiny. Do víkendu ještě může viset v kožichu, ale potom už bude muset z kůže ven a hned po Velikonocích pěkně naložený bude čekat na svůj velký den.

Julka s Vaškem se omlouvají. Nemohou přijet.

Ahoj Medvěde, taky bychom Vás všechny rádi viděli, snad to vyjde někdy příště.
Nevím, kolik toho o nás víte, s některými kamarády jsem byl v kontaktu déle. Třeba s Komančem a dodnes s Fandou.
Stručné shrnutí: v roce 1995 jsme se celá rodina odstěhovali na Nový Zéland, ale po roce děti zjistily, že se jim v Česku žilo dobře a vrátily se a dostudovaly. My jsme se vrátili také po třech letech. V té době jsem přičuchl k plachetnicím a na jedné jsme s Julií přes rok žili a strávili sezónu v Pacifiku na Tonze a Fidži. Pak jsme vše prodali a v Turnově koupili starší dům, kde bydlíme dodnes. Mezi tím jsem v roce 2022 opět vyplul na cestu z Polska na Island a dále Gronsko, New Foudland, Kanada, USA. Kde jsme s Julkou zase přes rok žili a koupili další starou plachetnici a pokračovali v Karibiku, až jsme dorazili na Roatan (ostrov patřící Hondurasu), kde se Julce líbilo, takže jsme zde zůstali další rok. Pracovali jsme příležitostně v baru, takže jsme se měli celkem dobře. Dál jsem plul už bez Julky, ale se dvěma českými plavčíky přes panamský průplav do Pacifiku, Francouzské Polynézie, kde se k nám Julka zase přidala, až jsme opět skončili na Novém Zélandu, prodali loď a vrátili se. Před 6 lety jsme s kamarádem koupili další plachetnici, kterou dnes máme v Řecku a pravděpodobně už na furt. Snažím se na ní trávit co nevíce času. Mezitím jsme samozřejmě taky pracovali, ale to není moc zajímavé.
Máme čtyři vnoučata, Jan žije v Budapešti a má syna a dceru, dnes už téměř dospělé a Eliška žije kousek od Turnova a má dva kluky, se kterými je ještě legrace (1. a 2.třída). Julku už moje lodě moc nebaví, takže by asi psala trochu jinak.
Právě jsem skončil s rekreační volejbalem, protože jsem strávil zimu s nohou v sádře po nešikovné hře u sítě :-). Všem kamarádům přeji, aby jim aktivity také přibývaly, nebo alespoň ubývaly pomalu. Užijte si bál a někdy brzo Nashle Vašek

Přípravný výbor finišuje!

Někteří členové přípravného výboru jsou nervózní, že nemají žádný úkol. Jiní pilně počítají špekáčky a mají přesně spočítáno, kolik se jich vejde do jedné menší pětilitrovky a nespí starostí, jestli těch utopenců bude sumasumárum celkem 81 kousků dohromady vůbec na to naše setkání stačit! (Když stačit nebudou, dojíme se chlebem se sádlem. Sádlo je čerstvě naškvařené a Julka otevřela další pekárnu a vozí nám ochutnávat bochníky.) Ježka se zase našla v malování obrázků na oblázky a šla do stavebnin vybírat na velikou hromadu. Problém měla při vážení a placení. Plný košík oblázků byl prostě k nezaplacení.

Pravidelné zasedání přípravného výboru.

S vysokým nasazením, v rychlém tempu a více než tři hodiny jednal na svém dalším zasedání přípravný výbor toužebně očekávaného setkání v Částkovicích, které se nezadržitleně a velmi rychle blíží. Jednání bylo náročné a jediný monitor v jednací místnosti nikterak nezjednodušoval naši komunikaci. Nedali pokoj, dokud jsem jim nepustil: „Pojďte pane, budeme si hrát.“
Zleva: Ivoš, Lobo, Ježka, za ní Věra, Švíka, Medvěd a Šiška.

foto: Dáda Ettlerová

Archivy vydávají své poklady.

Vaše archivy, cancáky, vandrbůchy a deníčky pečlivě uchovávané po dlouhá desetiletí v krabicích pod postelí vydávají další a další svědectví o tom, co jsme spolu za našich velmi mladých let prožívali. Je až neuvěřitelné, jak jsme byli hraví a pracovití a kolik blbostí jsme si navymýšleli. Klausův cancák dokládá dobový moták z buchty, které jsme tenkrát distribuovali jako zvadla. Ježky deníček zase obsahuje autentické jmenovky vězňů a pečlivě tištěná čísla vězňů, které dostal každý při nástupu trestu a musel si je přišít na vězeňský oděv.

Byl na bále i Míra?

Budeme mít s kým pít? Takové otázky se množí a proto odpovídáme.
ANO! Kromě Míry Brátky byl na Bále v lapáku i Míra Čutka! Není divu, že si na ně nepamatujeme. Naše oči jsme měli jen a pouze pro krásné ženy, noblesní dámy, šarmantní krasavice a okouzlující děvy. A tak se stalo, že v koutku posedávající zadumané postavy zůstávají v opomenutí... Ale slovy klasika Čmoudyho připomínám starou pravdu o tom, proč naše akce měly vždy velký úspěch. Protože na nich bylo vždycky hodně krásných děvčat. Nejinak tomu bude i 14. - 16. dubna 2023 v Částkovicích.

To nám to uteklo!

Téměř tři roky trvalo, než se situace uklidnila a než nastala příhodná konstelace k uskutečnění našeho setkání. V pondělí 9. ledna 2023 došlo v Jihlavě U Loba k historické události setkání významných aktérů, kteří se stali samozvaným „přípravným výborem“ našeho budoucího, dlouho toužebně očekáváného setkání. Pokud byste se ve své paměti nemohli dopátrat, kteří to jsou, tak zleva: klečící Věra, Lobo, Broňka, Ježka, Medvěd, Švíka a Ivoš.

Kamarádky a kamarádi!

Tak je definitivně rozhodnuto o tom, že naše toužebně očekávané setkání po 39. letech v Částkovicích se k naší velké lítosti uskutečnit nemůže. Rozhodli jsme se tedy počkat na to 40. výročí a pevně věříme, že se setkáme přibližně za rok koncem března nebo v dubnu 2021. Do té doby vám nařizujeme dle zásad home office trestat sami sebe.

Pošta pro tebe

Pátrání po kamarádech po téměř čtyřiceti letech mi někdy připomínalo „Poštu pro tebe“ . Skoro už mě napadalo, že zazvoním a řeknu „Jsem pošťák Medvěd a mám pro vás listovní zásilku do vlastních rukou.“ a děsil jsem se, že adresáta taky třeba nepoznám nebo že se úplně netrefím a přijdu k někomu jinému, cizímu... Ve skutečnosti to bylo většinou tak, že kamarádi už velmi důkladnou šuškandou všechno věděli, na setkání ve věznici v Částkovicích se už těšili a na pozvánku už netrpělivě čekali. Někde mě dokonce vítali slovy: „Dobře, že už jdeš!“ nebo „Už na tebe čekám“ a hlavně „Už se moc těším!“.
Pravda. Za těch čtyřicet let maličko pohasly plamínky v očích, někdy se malinko vytratil ostříží pohled, štíhlý kluk se změnil na spokojeného staříka, ale v hlase a hlavně v duši bylo všechno v pořádku. „A kdyže to bude? Za šest týdnů? Až po Velikonocích? No, tak to přijedu na stopro!“

Bosá hlava

Známý deviant a recidivista Bosá hlava, přezdívaný též Tony, si myslel, že svými důmyslnými převleky nás ošálí a že neprohlédneme jeho kličky, léčky a vytáčky. Hned po propuštění z našeho nápravného zařízení v Částkovicích v roce 1981 byl spatřen na cestě na Aljašku těsně před známým Chilkootským průsmykem v důmyslném převlečení za indiána. Jeho trestná činnost se tentokráte zaměřila na přepadávání mladých nevinných dívek, které se nestyděl svazovat a obchodovat s nimi. Jeho čelenka ho však prozradila! Paseme po něm už 39 let!!! Vězte, že byl dopaden a brzy se s ním setkáte!

Přípravy v plném proudu

Nadešel den "D" a náš přípravný výbor ve složení: Medvěd, Šiška, Dada, Klaus, Ivoš, Lobo a Švíka navštívil sál Kulturního domu v Částkovicích, kde se uskuteční Bál v lapáku po 39 letech. Byl to šok. Ze sálu ani po tolika letech nevyprchal duch, který jsme tam zanechali před tolika lety. Nástěnné malby a ornamenty dýchaly tehdejší atmosférou. Při vstupu do sálu se mi rozjasnily plamínky v očích a postupně mi naskakovaly vzpomínky, které jsou pevně zakotvené v mé hlavě. Těším se na pátek 24.4.2020 jak malá holka, že uvidím a uslyším známé tváře, známé hlasy. Zub času nám vepsal vrásky do tváří, vlasy zešedivěly, postavy se trochu změnily. Ale myšlení, to máme pořád mladistvé. Dveře u kulturního domu se zavřely a my se přesunuli na chalupu s velkým "CH" do Lhotky k Šišce a Medvědovi. Po chvíli Medvěd přinesl kroniku a už to začalo. Listování, vzpomínání a údiv v očích. Mezi archy se zatřepetal zašedlý papírový ubrousek a na něm vzkaz: „Děcka, napište mi pár slov, jsem v ozdravovně v Kostelci a je mi smutno... květen 1979., Švíka.“ Tak to byl můj šok číslo 2. Všichni účastníci bálu se budou moci také ponořit do vzpomínek při prohlížení objemné kroniky.

P.S.: Byla jsem kulturákem, chaloupkou i vzpomínkami tak rozhozená, že jsem nemohla dlouho usnout...

Nároky našich vězňů

S potěšení zjišťujeme, že nároky našich vězňů nejsou veliké. Většina doposud přihlášených a zaregistrovaných vězňů nese svůj úděl s pokorou, bez velkých námitek a celkem bez nároků. V poznámkách se to hemží připomínkami jako např.: „Už to víckrát neudělám.“, „Všechny vás spasím.“, „Trest přijímám.“ nebo dokonce „Nastoupím bez výhrad, těším se na spoluvězně.“ A najdou se přeci jenom výjimky. Například spoluvězeň Tony. Ač dobří ví, že mu naše vězeňská správa jen velmi těžko vyhoví, tak požaduje kadeřnictví na sále. Milý Tony! Klidně spi a můžeš si o tom nechat zdát!

Krvavej Joe zůstane ve Virginii

Ahoj Vero, omlouvam se, ze nepouzivam diakritiku, ale takhle mi jde to psani rychleji. Jak se tam v Cesku mate? Tady u nas porad cekame na ty zlaty holuby a oni stale ne a ne litat. Se mnou a psanim mailu je to stejne na draka. Line ruce hole nestesti. Caroline se me vzdycky chechta, protoze kdyz pisu mail rodine tak me nesmi vyrusovat a kdyz na me zacne mluvit, tak ji vzdycky zarazim a rikam at mlci, protoze pisu cesky...
V Cechach jsme naposledy byli v 2011 a vubec nevim kdy se tam zase dostanu. Caroline uz nema vubec chut nekam letat po nasi posledni anabazi. Kdyz jsme se vraceli z Cech, tak jsme museli menit letadlo v NY. Pristali jsme tam pozde a odbavovani zabralo neskutecne dlouhou dobu. Pak jsme zjistili, ze na nase letadlo do Richmondu musime prekonat skoro celou letistni halu. Nechal jsem tedy Caroline za sebou a padil kupredu s tim, ze snad na nas pockaji. Dorazili jsme nakonec oba do letadla cely schvaceny a zpoceny. Nakonec jsme ale sedeli na plose, protoze ostatni lety mely prednost. Netusil jsem, jak moc to bylo pro Caroline traumatizujici, ale jeste dnes po temer 9 letech o tom mluvi jako by to bylo vcera a rika, ze uz ji nikdo na zadnem letisti neuvidi. Takze pokud do Cech poletim, tak asi jenom pripade ze se neco stane s tatou a predpokladam ze poletim sam.
Jo od 2005 jsme se uz 4x stehovali. Pri poslednim stehovani jsme si rikala, ze uz je to naposled a boom vloni v lete prislo dalsi stehovani. Tentokrate bydlime v dome, ktery si koupila Carolinina dcera ktera zatim bydli v Californii, ale planuje svuj duchod stravit ve Virginii a tak my ji tu hlidame barak... Ona a jeji manzel maji do duchodu 10 let...
Pozdravuj vsechny doma a tesim se na Tvuj mail.

P.S.: To je nase nove bydleni, dum primo na rece...muj phone 001-4342843463...a ty obrazky jsem fotil ja i toho ptaka...:)